CZ EN























Trenčianský hrad se nachází v západní části Slovenska a tyčí se na skále nad městem Trenčín a řekou Váh. Toto místo bylo osídleno už doby bronzové díky své výhodné poloze, kdy skály a strmé svahy chrání většinu území před nepřáteli a jediný přístup je z jihu a jihovýchodu. Významnou známkou pozdějšího osídlení je římský nápis nad skálou, pocházející z roku 179. V době Velkomoravské říše se zde nacházelo významné osídlení, jež bylo postupně opevňováno a přestavěno na hrad.

Z tohoto období pochází nejstarší kamenná stavba - rotunda. Na konci 11. století byla postavena první kamenná věž - donjon. Na rotundu navázala ve 14. století stavba Matúšova paláce, který byl sídlem Matúša Čáka Trenčianského (1260-1321), nejvýznamnějšího uherského panovníka této doby. Později byla rotunda rozbořena a kameny z ní použity na stavbu nového paláce a kapličky. Tím se posílila funkce hradu z obranné i na administrativní a společenskou. Na hradě probíhala i mnohá diplomatická jednání mezi evropskými panovníky. V roce 1241 hrad odolal nájezdům tatarských vojsk, v tomto období naopak vojska Matúša Čáka dobývala další rozsáhlá území a na několik desetiletí ovládla velké části území dnešního Slovenska, Maďarska a Moravy.

V roce 1321 byl hrad napaden a poškozen vojsky uherského krále Karla Roberta. Tyto škody byly opraveny za vlády jeho syna, krále Ľudovíta, kdy byl vybudován nový palác i obranné prvky.

V 15. století je osud hradu spojen se jménem královny Barbary, druhé manželky krále Sigmunda Lucemburského. V této době vznikl mimo jiné i Barbořin palác a gotický portál se štítem nesoucím erb královnina rodu. V pozdější době hrad střídal majitele, nutno zmínit například rod Zápolských, za jejichž vlády došlo k významnému rozšíření hradu a ke stavbě Zápolského paláce, dvou věží, rekonstrukci již existujících paláců a kaple, stavbě mohutných obranných zdí, příkopů, kasáren a celého jižního fortifikační ho systému.

Další významnou stavbou byla renesanční Dělová bašta, která chránila vstupní bránu s mostem. Dnes je zde výstavní síň Trenčianského muzea. V 16. století také probíhala stavba první brány se dvěma válcovými baštami a zejména estetické vylepšení již existujících paláců.

V 17.století hrad čelil vpádu Turků a stávající opevnění již nebylo dostatečné, došlo tedy k další výstavbě, tentokrát šlo o vnější několikastupňovou dělovou fortifikaci. Poté císař na hrad umístil vlastní posádku, čítající 400 mužů, ke konci 18. století však hrad již ztratil svůj vojenský význam a vojenská posádka jej definitivně opustila. V roce 1790 byl hrad téměř zničen při obrovském požáru, který zdevastoval i blízké město. Od této doby hrad nebyl významně opravován až do 20. století, kdy se začalo s jeho postupnou obnovou, trvající dodnes.

V současné době je hrad součástí Trenčianského muzea v Trenčíně a slouží jako místo konání mnoha kulturních i společenských akcí. Konají se zde i pravidelné prohlídky s průvodcem.


Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 01
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 02
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 03
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 04
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 05
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 06
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 07
Trenčianský hrad
Trenčianský hrad 08


Zpět

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace



QR

FB TW GG