CZ EN

































HISTORIE ZÁMKU HRADEC NAD MORAVICÍ

Hradec nad Moravicí se nachází v okrese Opava a rozkládá se nad řekou Moravicí a Hradečným potokem. Výhodná poloha tohoto místa umožňovala jeho obydlení již od prehistorických dob. V místě Hradce se spojovaly obchodní cesty a také místo blízko dnešních česko-polských (tehdejší hranice Velké Moravy) hranic bylo strategické svou polohou. Taktéž historie tehdejšího hradiště na počátku druhého tisíciletí byla ovlivňována tím, jaké vztahy měly české země s Polskem – a to nejen na diplomatické úrovni, ale odehrávaly se zde i četné boje podle toho, jak se vyvíjely vztahy mezi českými zeměmi a Polskem.

Až za vlády Přemyslovců byl ve druhé polovině 13. století na místě bývalé tvrze vybudován kamenný hrad (první zmínka o hradu je z roku 1277, kdy zde král Přemysl Otakar II. vedl diplomatická jednání s norimberským purkrabím Bedřichem. V letech 1279-1281 zde pobývala královna Kunhuta, která zde po prohrané bitvě na Moravském poli hledala bezpečný úkryt. V roce 1318 přijal Mikuláš II. Opavskou zemi z rukou krále Jana v léno a tím se Hradec na dalších 115 let stal hlavním sídlem opavských knížat a správním centrem Opavska. V té době bylo zesíleno opevnění a reprezentativní paláce byly přestavěny pro větší pohodlí šlechty. V roce 1428 i zde zasáhly husitské války, na které nebyl Hradec připraven ani opevněním, ani množstvím posádky a tehdejší správce vévoda Václav se husitům vzdal. Mír vyhovoval oběma stranám – husité výměnou za příměří dostali majetek a hrad utrpěl jen minimální škody, naopak byl i nadále opravován a opevňován. Jeho význam však přece jen poklesl.

V roce 1581 získal Hradec Kašpar Pruskovský z Pruskova a po mnoha pokusech se konečně hradu dostalo zasloužené přestavby na reprezentativní renesanční zámek. Okolo roku 1600 bylo vystavěno severní a východní křídlo, a zámek se stal čtyřkřídlým. Z této doby se dodnes dochovaly renesanční portály. Bohužel ale začala třicetiletá válka a zámek byl vydrancován. Pak přišel mor a po něm další válka, po které Hradec připadl Dánům. Až v roce 1627 byla celá oblast Opavska dobyta zpět Valdštejny. Po zklidnění situace pokračovala rodem Pruskovských přestavba zámku s přilehlým lesoparkem, tentokrát v barokním stylu. Pruskovští nakonec zůstali na zámku sto padesát let, během nichž pozvedli i kulturní úroveň v Hradci, zejména v hudební oblasti. V roce 1777 byl Hradec prodán pruským knížatům Lichnovským. Bohužel v roce 1796 zámek opět vyhořel a jeho následná přestavba započala bouráním, takže je jeho podoba již po několikáté zcela změnila. V roce 1801 byly zbourány věže i hradby nejen na zámku, ale i v přilehlém městečku. Přestavba pod vlivem tehdy moderního empíru ale dopadla úspěšně a zámek začínal nabývat dnešní podobu. Z pevnosti se stalo pod vedením architekta Johanna Mihatshe luxusní aristokratické obydlí. Lichnovští vlastnili zámek po několik generací, po roce 1945 byl ale vyvlastněn a v současné době je v rukou Národního památkového ústavu.

Podívejme se nyní blíže na jednotlivé části zámku:

Bílý zámek tvořil reprezentativní část, byla zde ubytována šlechta, konaly se zde významné kulturní i reprezentativní události. Hosty na zámku byly veličiny tehdejší doby – Ludwig van Beethoven, Ferenc Liszt a mnoho dalších známých osobností. Zaměřme se však na architekturu. Oproti předchozí podobě byl bílý zámek přestavěn do jeho empírové podoby. Severní křídlo bylo zvýšeno o jedno patro a na jižní straně byly přistavěny skleníky a oranžerie (tyto byly zbourány na konci 19.století). Zvenčí nás na první pohled zaujme hlavní průčelí se středovým rizalitem zakončeným trojúhelníkovým tympanonem, šesti iónskými sloupy nesoucími balkón a pásovou rustikou. V přízemí býval divadelní sál, ve vyšších patrech se nacházely reprezentativní a obytné prostory. Vnitřní nádvoří bylo rozděleno krytým koridorem spojujícím východní a západní křídlo s arkádou stojící na pilířích v tudorovském stylu. Dominantou nádvoří je válcová věž v severovýchodní části, postavená v roce 1861. Prochází jí točité schodiště, umožňující přístup do jednotlivých pater.

Červený zámek Rozsáhlou proměnu hlavní budovy doprovázelo ve 2. polovině 19. století pod vedením stavitele Alexandra Langera a poté Ernsta Händela rozšíření areálu o novogotický červený zámek s konírnami, kočárovnou, kovárnou a dalším zázemím a taktéž s hradební zdí. Na první pohled návštěvníka zaujme impozantní vstupní brána a vysoká hodinová věž. Vstupní bránu zdobí tři strmé věže. Hodinová věž je vysoká 35 metrů, její vnější průměr je šest metrů a byla postavena v roce 1880. Nahoru vede 99 schodů a návštěvník se může projít po horních ochozech.

Bílá (vodárenská) věž je nejmladší a nejvýraznější stavbou zámku. Věž má tvar kvádru s dlátovitou střechou a několika komíny, přistavěným vícebokým schodištěm s vížkou a dalšími třemi věžicemi. Je pravděpodobné, že věž stojí na místě bývalé obranné věže. Patra věží jsou využívána jen do třetího podlaží a dále ve třetím a čtvrtém podlaží bývaly obrovské nádrže s vodou. Byla zde litinová nádoba o obsahu 28500 litrů, zásobující vodou zámek i přilehlé městečko.

Okolí zámku taktéž stojí za zmínku. Návštěvníka jistě zaujmou zdi z červených cihel se dvěma vyhlídkami, stejně jako rozlehlý lesopark vybízející k rodinným i romantickým procházkám.

Text: Simona Čechalová


Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 01
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 02
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 03
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 04
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 05
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 06
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 07
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 08
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 09
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 10
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 11
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 12
Hradec n. Moravicí
Hradec n. Moravicí 13


Lze zakoupit v našem e-shopu.



Zpět

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace



QR

FB IS